dnes v noci mě vzbudilo zemětřesení. moje první v životě. patří k místnímu kolorytu vybíhat při něm z domů. než jsem ale vstal z postele, přestalo. tak jsem zase stál. ptáte se, jaké to je? asi jako když stojíte na mostě a jede kolem kamion. byli jsme daleko... jinde to asi škody napáchalo, poslali jsme jednoho našeho lokálce, zjistit škody na místě, ale zatím víc nevíme.
dnes byl poslední možný den zaregistrovat se k volbám. bohužel osobně v Kábulu. takže to budou mé první volby v životě, kdy nepůjdu volit.
dnes jsem měl druhou lekci Darí. umím dvě slovesa, deset podstatných jmen (ještě k tomu z většiny jen různé druhy džusů) a pár frází. začínám si vážit mojí angličtiny...
dnes jsem neměl večeři. stávkuju proti místním omastkům. musím koupit sýry, zeleninu a nechat si nosit jen chleba. jinak se ze mne za chvíli stane raději vegetarián...
dnes už raději končím...
pondělí 19. dubna 2010
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4 komentáře:
Páne jo strejdo, takové nebezpečenství - já pořád řeším nějaké fanatické mochamedány a ono tě ohrožuje zemětřesení. Tak ať už tě nic takového nestraší!!! :o)
A kuchaře máte místního a nebo importovaného???
No, tyjo, ještě, že ten kamion nebyl víc naloženej...Janek
kuchař je místní. evidentně mistr v přežití, protože na něj nadávaj jak expati, tak lokálci už víc jak rok a stále pro nás dělá...
no z kamionu nic moc nemám, prospal jsem to... a jdu spát zas!
No, koukám, že o nové zážitky není nouze! Snad se ty zemětřesení nebudou stupňovat.
Okomentovat