Zveme vás co nejsrdečněji
na vernisáž výstavy fotek z Ladakhu
spojenou s promítáním
a vyprávěním o životě místních lidí
v pondělí 3.11. od 18:30
v plzeňské kavárně Kačaba (naproti Komornímu divadlu).
Hlavními hosty
autory fotografií
jsou
Ríša a Káča Slabovi.

Za Kačabu Lachtan Eda Řezníček
S vřelou podporou od Haply Hanky Plavcové a ostatních z Komunity Noe Holostřevy

Šiřte dál, určitě to bude stát za to.
H. 

Skoro velký vandr do Po(d)šumaví

Mít čtyři dny na vandr je celkem v bohatství, a tak do poslední chvíle byla nejžhavější varianta České švýcarsko nebo okolý Trosek. Protože jsme si ale chtěli užít volnějšího táboření a taky usnadnit dojezd opozdivším účastníků a hlavně, přeci jen tu Šumavu máme dost rádi, plány jsme změnili.

Vyjeli jsme tři – já(nek), Péťa a Martin. Zrychlený výlukový vlak převlečený za autobus nás dovezl do sedla Špičák a my vyběhli na Pancíř. Podzim zorganizoval přehlídku barev, inverzí zachumlaných údolí a vějířů paprsků řezajících mlhu smkovými větvemi. Naše sestava se tak podobala spíš výpravě fotografického klubu než trampům. Ale ono to taky není o nějakém škatulkování, ale o tom, že být venku a jen tak si putovat šumavskou krajinou je prostě paráda. Celý vandr jsme také Péťu vzdělávali ve fotografické teorii a optice, neboť se chystá také k nákupu zrcadlovky.

Prošli jsme se tedy přes Pancíř na Javornou, kde jsme se dočasně rozdělili. Já vyrazil na Šukačku navštívit Malinu a její roverské rodiny a Péťa s Martinem šli ještě hoďku dál a utábořili se na pěkném kopečku nad údolím. Druhý den jsem je našel v naprosté pohodě brnkat na kytaru uprostřed louky, mrazivá noc jim zjevně neublížila.

Podšumavská krajina je plná vesniček, lesíků, kopečků a údolí a je spíš taková veselá, pracovitá a štěkající, než zamyšlená, jako je ta jihočeská rybníková. Jestli patří mobil na vandr ať si vyřeší radikálové, nám každopádně Bobr zavolal, že je na cestě a za chvilku jsme se s ním setkali. Radiokomunikační ústupek tramspkým mravům se nám odvděčil sladkou pozorností – svatebním dortem, koláči a jinými pochutinami. Bobrovo jednodenní opoždění tak bylo omluveno.

Najednou jsme se ocitli ve Velharticích. Údolí Ostružné se totiž zdálo celkem krátké. Snad proto, že jsme se nevěnovali průzkumu skal, které se nad touhle říčkou občas tyčily. Velhratický hospodský nám svým diktátem zredukoval možnosti jídelního lístku, ale i tak bylo fajn. Když jsme se pak vypravili k prohlídce hradu, začaly se na poslední chvíli před námi zavírat vrata, dveře na nádvoří hradu. Svým šarmem jsme přesvědčili obsluhu k posečkání a ještě vběhli na nádvoří. Noc v lesíku na kopečku nad Velharticemi měla svou atmosféru, oheň hrál a hvězdy výhružně mizely pod mraky.

Ráno za úsvit jsem otevřel jedno oko a užasl jsem nad temně rudou září na obloze. Vyběhl jsem ze spacáku a snažil se o focení. Představení trvalo asi 4 minuty. Pak jsem zase usnul.

Klub českých turistů je chválihodný spolek. Když ale po půl kilometru oznamují celý den zbývající kilomeráž do Klatov, začnou člověka bolet nohy už jen z té představy. Cesta ten den byla pěkná, ale výživná. K únavě se přidala i změna času, počasí…a tak.

Hospoda a penzion v Lubech u Klatov si zaslouží plný počet hvězdiček. Méně už Péťa, která vyhrotila časovou souslednost objednávkou palačinek na poslední chvíli. Ale vyšlo jí to.

Vlakem jsme popojeli do švihovského šera. Vyběhli na kopeček a v dešti stavěli, co se dalo. Péťa s Martinem stan a my improvizovali s ponchy. Výsledek v Bobrovo režii byl lepší než včerejší kombinace s tropikem ze stanu, které jsme narychlo sbalil při odjezdu. Příště beru svou osvědčenou plachtu s názvem „Ó-bivak“ (čti: obývák). Déšť klapal na přístřešek a občas i na mé vykukující nohy a my spali skoro 12 hodin.

Poslední, čtvrý den, už deštivý jsme strávili ve Šihově. Ono by se mohlo zdát, že déšť je nepřítel vandrů. Právě naopak. Ta rána s kapkami na listech, parou nad zemí, rudými šípky jsou neskutečně svěží a energizující. A jak jinak – také fotogenická.

Moc fajn vandr. Takhle jsem ho viděl já.

Moje fotky postupně na www.janek-foto.rajce.idnes.cz

Fotit mi pořád nejde tak, jak bych si představoval. Ba naopak.

--- doplněno od Bobra ---

no byla to paráda, škoda, že jsem dorazil až v neděli a přišel o Šukačku. podívejte se i na pár fotek ode mě a příště pojeďte taky!

pár fotek

Akce hnědásek

Milí kamarádi,

rok se přechýlil do své chladnější a ubrečenější poloviny a já se na vás obracím s nabídkou, jak si zpříjemnit jeden takový podzimní den pobytem na čerstvém vzduchu a zároveň mít dobrý pocit z vykonání trochy prospěšného:již druhý rok pořádáme na začátku listopadu (tentokrát v sobotu 1.11.) den pomoci hnědáskovi chrastavcovému na lokalitě několik kilometrů od Bečova nad Teplou, který sestává z odstranění několika stromů z podmáčené loučky, na které se pak lépe daří čertkusu lučnímu, který jako jediný chutná housenkám hnědáska.Prosím vás tímto o pomoc a nabízím jedinečnou možnost zúčastnit se maximalistické akce s bohatým programem. Připraveny jsou zejména závody v přenášení různě velkých špalků v náročném terénu na rychlost i vytrvalost, v umění rozdělat a udržet oheň na vodě za produkce co nejmenšího množství dýmu a popela a další podobné. Odměnou bude kromě již zmíněného dobrého pocitu a proplaceného cestovného i vyprávění o předmětném krásném kriticky ohroženém druhu motýla, který je u nás k vidění pouze v Karlovarském kraji a pro kterého je tato akce určena.
Děkuji za vaši reakci na tuto nevyžádanou reklamu (směřovanou buď na můj e-mail nebo zde do komentářů) a těším se na viděnou s vámi.

P.S.: s loňským průběhem stejné akce i dalšími našimi aktivitami spojenými s hnědáskem se můžete seznámit zde: priroda.ametyst21.cz/galerie/513.html a zde: priroda.ametyst21.cz/novinky/pocitani-hnedasku-chrastavcovych.html

O reiki

Abych trochu odlehčil (?) témata - máte někdo zkušenosti s reiki?

Já jen pár osobních. Dost zvláštních. A o podstatě nevím mnoho. Ale líbilo se mi jedno přirovnání. Že je to vše prostě o nějaké energii všude kolem, která sama o sobě má snahu ti pomoci. Něco jako když v pokoji nad záclonou na garniži sedí andělíčkové, kopou nožičkama a nudí se. A ty sedíš pod nimi a najednou tě napadne nějaké přání. A oni zajásají a rozlétnou se po vesmíru a snaží se to uskutečnit. A pak tě napadne myšlenka proti "stejně na to nemám"..a oni se zarazí, přestanou se se snažit a zase se nudí.

Jednou jsem doma ležel a dostával asi hodinu reiki, osobně. Občas to trochu hřálo a jinak nic. Poté jsem byl naprosto nezvykle několik hodin hodně soustředěný, na cokoliv, kam jsem se podíval, na co jsem myslel... A druhá, fyzikální, dokazatelná a snad(?) náhodná věc: Použil jsem pak za sebou tři rychlovarné konvice (jednu u sebe a dvě u rodičů) a všechny při prvním doteku uvnitř buchly a byly na vyhození. Škoda přes tři litry:).

Janina má syndrom karpálního tunelu. Doktorka ji regulérně po zaplacení 30 Kč poslala na reiky.

Množí se okolo mě lidi i se třetím stupněm. Mě ale zaráží, že narozdíl od jogy se mladí lidé poměrně rychle dostanou tak daleko v těchhle oblastech, které, jak si osobně myslím, stejně jako ostatní ovlivnuje hodně osobní vyzrálost.

Takže shrnu - o reiki nevím téměř nic. Co vy?

A co tedy budeme křtít?

Zveme vás na čtvrtek 23. října do Hifi klubu na Náměstí republiky na koncert skupiny
SEDM NEDOSTATEČNÝCH a jejího hosta - písničkáře MERFA z Benátek
 
Zároveň zde bude představená právě vydaná sbírka povídek Zdeňka Šmída - JAK NABALIT PLAVOU DÍVKU. Kdo zná knihy MISS PORTA, PROČ BYCHOM SE NETOPILI, PROČ BYCHOM SE NEPOTILI další - jistě ví, co může od těchto povídek čekat.
 
Začátek koncertu je ve 20:00.
 
Stránky skupiny Sedm nedostatečných
http://www.7nedostatecnych.net/
 
Rozhovor se z Zdeňkem Šmídem (u příležitosti vydání PLAVÉ DÍVKY)
http://www.folktime.cz/index.asp?url=/clanek.asp&id=5103
 
Povídka ze sbírky JAK NABALIT PLAVOU DÍVKU
http://www.folktime.cz/index.asp?url=/clanek.asp&id=5102
 
Sbírka povídek Zdeňka Šmída
http://www.sdruzeni-avalon.cz/knihy.php

Jak je to s pravdou II.

Já myslím, že je třeba hlavně umět v sobě odlišit, kdy je třeba si dělat názor podle informací (kterých je ohledně politických a historických věcí pramálo), a kdy je třeba si dělat názor na základě vlastních morálních postojů. Na úvahu, že zbrojení je kolotoče a poloměr toho kolotoče lze zvětšovat nebo zmenšovat už přišli mnozí, a to je i východisko pro můj výrazný odpor k radaru. Nemluvě o ničení snad nejhezčí přirody v našem blízkém okolí a k tomu ničení mých skoro rodných Nezvěstic kvůli "obchvatu" pro američany, aby si mohli vozit autama USA-jídlo.

Obecně neuděláš program, který by ti v PC rozhodl, zda je radar správný. A to proto, že u člověka naštěstí hrají roli i další věci - vhledy, pocity, charakter, ale i třeba chuť do života a spokojenost se sebou samým. Z toho plyne, že až budeš srovnanej jak Budha a mít informace jak NASA, tak třeba pravdu rozpoznáš...

Čímž nechci naznačit, že není třeba si tvořit vlastní názory.

jak je to s tou pravdou?

studujete-li dějiny, nepřemýšlíte nad tím, co z toho je opravdu pravda a co ne? náš morální vzor, tatíček vlasti, TGM, který už je (tedy opět, po čase) vynášen do nebes, je v Rakousku podáván jako anarchista, který rozbil Rakousko-Uhersko.

byl jsem teď na víkend u Káji Dacha (jo, ten čajovník ze Serafa) a to byl obrovský námět na přemýšlení, protože jsme probrali spoustu věcí a každý se na ně díval z hodně jiných stran. mám prej hodně manažerskej pohled. já mu zas říkal, že musí bejt realistickej... ale to byly spíš řeči o politice a různých dotacích.

jak ste na tom například s radarem? souhlasíte či ne? a myslíte si, že je proti Íránu (jak říká vláda) nebo proti Rusku (jak říkají rusové)? změnilo se něco po invazi do Gruzie?

a jak je to s Kosovem? naše vláda, která (předpředpřed... chozí) nechala vystěhovat Sudetské němce a před válkou jim jen slibovala a nic nesplnila jako jedna z prvních uznala jeho nezávislost. proč to samé neudělá u Jižní Osetie? v čem je rozdíl? ve vyvražďování Kosovských albánců Srby? jestli si to mýslíte, podívejte se na dokument z České televie (který dlouho nectěli odvysílat): YouTube.com. tak kde je sakra ta pravda?

a jak je to s politiky? mluví některý z nich pravdu? a kdy? alespoň v tutom se zdá bysme mohli mít časem jasno, jak alespoň slibuje Josef Tuček na svém blogu: Aktuálně.cz.

Šumava

Tedy nevím, jak kdo máte rádi Šumavu, nevím, jak moc se orientujete v politice, každopádně rád bych vás upozornil, že právě probíhá intenzivní masáž ze strany Plzeňského kraje prostřednictvím médií, petic (často zpracovávaných za státní peníze v jednotlivých složkách státní správy) a dalších předvolebních aktivit. Masáž má za účel získat podporu ke změně řízení parku Šumava, od současného odborného (ředitele jmenuje MŽP) směrem k politickému řízení radou, ve které budou zastoupeny jednotlivé politické zájmy jednotlivých stran a obcí. Jaká rozhodnutí pak budou padat při řízení parku touto komisí či radou nechci ani domyslet (těžit, stavět, ekonomizovat). Z apřečtení stojí jednostranné články v novinách Plzeňského kraje, kde se jim celkem vtipně nepovedla fotografie, která měla zdůraznit Šumavu jako les zlikvidovaný kůrovcem a zatím na fotce je krásně vidět celé nové zelené spodní patro porostu, které pohlcuje zbytky monokulturních smrčíků. Co vy na to?

Indie aneb kam tento týden v Praze do kina

V Praze tento týden proběhne festival indických filmů. Nejen bolly "slaďáků", ale i spousta jiných, třebas i dokumentů. Prodrobnosti se dají najít na netu, myslím že na www.bollywood.cz.
A to bude hlavně v kině Světozor.
A k tomu tam probíhá výstava dvanácti finalistů, respektive jejich fotografií na téma Bollywood po česku. A jedna z fotek je slečna v sárí sedící na lavičce v Plzni na náměstí. Tu jsem fotil já.
A návštěvníci hlasují o nejlepší. Vítěz bude vyhlášen v neděli při závěrečném filmu.
Vyražte, shlédněte, hlasujte.
A hlavně bděte!

co se děje u mě...

skončilo hektické září (svatba Terky a Jakuba, ferraty, Prkule, fara-ON...), začíná poklidný říjen (Ora et labora, brigádička u Káji Dacha, Podzimní brigáda na Domaslavi, podzimky...)

čekám, jestli Janek nenapíše pár dojmů z fara-ONa, čekám, až z něj dá Malina fotky na web, čekám, kdy konečně dostanu rozum, stále čekám...

na začátku týdne jsem byl bohatý, teď jsem zadlužen tak, že to splatím až na Vánoce. proč to mají ostatní opačně? dnes jsem se celé odpoledne stěhoval ze Slovan k Zápalovi (ještě, že mi pomohl Luki, jinak stěhuji ještě teď) a teď si užívám první večer a noc v novém bytě. bez spolubydlících, kteří mi posledních několik měsíců tvořili domov.

věci už tu mám komplet, ale zatím se kupí ve vstupní hale. uklízet budu až do Vánoc... a zjišťuju. kolik věcí mi vlastně chybí (houbička na nádobí, odpadkové koše, hadr, vysavač, hrnečky, skleničky, mělké talíře, lepidlo na dřevo...)

jsem nadšen a plánuju a vůbec! zítra sem ještě přihodím pár fotek za denního světla. a pak někdy uděláme kolaudační párty. konečně mám kde pořádat večeře. a asi tu budu dělat i kino...

pár fotek od Zápala

Dovoluji si Vás co nejsrdečněji pozvati na koncert hudebního uskupení Sedm nedostatečných (jehož mám tu čest býti členem), který se uskuteční v duchu nevídaných jevištních proměn dne 23.10. 2008, ve čtvrtek, v Plzni v Hifi - klubu na náměstí.

Hostem bude Merf z Benátek, při jehož poslechu se Vám možná vynoří vzpomínka na Karla Kryla či Vladimíra Mertu, ale brzy si Vás získá vlastní Merfova osobnost.