Koncert pro Domaslav

dnes je čtvrtek, zítra pátek,
chci vás pozvat, čas je krátek.

ano, již zítra, opět ve Vile,
vynechat by bylo nemilé.

přijďte všichni, pobavíme se,
po dlouhém čase uvidíme se.

konečně doma!

tak jsem se zase stěhoval a už jsem doma. sice zatím jen s kartáčkem na zuby a s pyžamem, ale domov je domov a jsem zpět u Zápala. nyní v jiném pokoji, je to výzva zařídit ho jinak, než ten předchozí.

a těším se, až uděláme zas nějaký promítání!

jinej svět...

jsem doma. a je to tu jiný. ženský nenosej šátky a i svobodný pouštěj do práce. dokonce je můžete bez problémů zvát do kulturně-sociálních podniků. všechno je to tu takový opravený a funkční. nemusíte mít doma záložní generátor a přesto máte proud pořád. a rychlovarku a mikrovlnku. pivo stojí šestkrát míň, internet asi dvacetkrát. přesto kus mě v Afgoši zůstal a přemýšlím, že bych se tam vrátil.

a lidi jsou tu víc za sebe. sice se na vás míň usmívaj, ale za to víte, že to myslí upřímně. ale nemám tu řidiče ani nikoho, kdo by mě v noci hlídal (a já hlídal je, aby nespali). a vůbec necvičím ani neběhám a nebruslím, přitom jsem se na to tolik těšil. obrysy života tu nejsou tak zřejmý. ale jsem rád, že jsem tady.