Mongolsko - Karakorum

autobus do Karakorum jede v jedenáct. překonali jsme se a jsme tam už dvacet minut předem. lístek? aha jako rezervace? nejsme sami, kdo je překvapen, asi novinka. hurá maršrůtka! cena ok. sedíme čtyři na trojsedačce - místní folklór - a mrmláme.

první noc ve stanu a hvězdný výstup k hromadě lebek. vaření na plamenometu, záchod na skládce.

čisťounké muzeum a obrovský budhistický klášter. průvodci všude zdarma!!! spousta suvenýrů, pomáhá vědomí, že bysme to ještě měsíc tahali na zádech.

vyšel stop snad na první mávnutí. pět zaprášenců s batohy! vzali nás korejci. znají Taekwon-do. jedeme každý na své sedačce a mrmláme. vešli by se ještě další.

v noci hledáme nocleh. Best Western jsem nakonec stáhl na polovinu, takže jsme v luxusním hotelu, místo v jurtě. a vedle v hospodě mají Zlatýho bažanta.

Mongolsko - prvni tyden

mame se dobre a je tu hezky. je tu spousta Mongolu. jsme bez Marie (auta). a prave jsme vyresili, jak se dostat zpatky.

--- nasleduje verze pro ty, kterym to nestacilo ---

v patek pred odletem dostavam prvni info, ze to s Marii vypada blede. ze klukovi pred nama nechteji uznat plnou moc, aby ji znovu prihlasil do silnicniho provozu v Rusku (slyseli jste o necem podobnem pro zahranicni auta v EU?). o vikendu odletel Milos a posila prvni zpravy z Ulanbataru. vesmes pozitivni. v utery odpoledne je definitivni, ze Marii nemame. nepomohla ani nova plna moc, musi se osobne dostavit majitel, i kdyby byl v komatu. vivat ruska byrokracie! ve stredu rano odletame do Mongolska my. bohuzel bez Heinze, ten by to bez auta nedal. prvni obet.

Ulanbatar je (opet) vetsi, nez jsem cekal. Milos tu ma spousta kamaradu, od ambasady, pres expaty, po lokalce. jakmile mate hostel, uz se tu citite jak doma. hned dalsi den razime do narodniho parku Terelj, asi 70 km zapadne od ULN. spousta malych vesnic, tak jsme to vzali na konecnou. prvni noc v jurte. prvni prujmy a prvni nachlazeni, takze pak i druha noc v jurte. leje. nemelo tu byt sucho???!! takze i treti noc v jurte.

cestou do ULN to bereme pres hreben do dalsi zastavky a nakonec jsou z toho uzasny vyhledy a sestup k budhistickymu klasteru. tradicne rozdilne informace a autobusu, prvni mongolska basta (vivat tuivan) a k pulnoci jsme zpet v ULN.

nakup chybejiciho vybaveni, nepovedlo se ale sehnat bombu k varici, tak kupujem malej plamenomet, kterej tu maj vsude, protote s nim opaluji (a pak oziraji) jehneci.

jo a ta cesta zpatky. letenka (one way) bude draha, transibirska magistrala je pakarna na ctyri dny jen do Moskvy. OK, vezmem to local busama z Irkutsku po puvodni trase s Marii. jenze to nestihame, takze to zkratime preletem z Irkutsku do Volgogradu (jo, Staliningrad. jo, neni to na severu, ale na jihu). aha, letenka stoji tolik, co z Irkutsku do Prahy? hele, Viden je o pet tisic levnejsi! takze 18. srpna v poledne pristaneme ve Vidni a zbytek dojedeme vlakem.

tak zatim!