V jednom deníku jeden momentálně výsluňovej spisovatel oživil myšlenku (s lehkou příměsí reklamy, že je to jeho nápad) psát společně nějaké literární dílo. Ten napíše kus, na to naváže někdo druhý a tak to jede a žije a kvasí...a i to jednou skončí, hlavního hrdinu někdo zabije, případně dojde ke svatbě a podobně. Taky jsem se chtěl zapojit, ale když jsem viděl, kam to on první kapitolou nasměroval, do oblastí ovládaných nejnižšími pudy...
Já jsem něco podobného provozoval s Verčou už v 19 letech "V parku" a po deseti letech následovala jedna báseň "o Kamerunci" a mezi tím jedna nepublikovatelná próza. A proč to píšu. Co se do něčeho takového tady pustit? Hážu do ringu rukavici. Kdo ji zdvihne, nechť písne do komentářů svůj souhlas. Kdo nechce, nechť tam nic nepíše. Pravidla a směřování se stanoví pak.
1 komentář:
svůj souhlas
Okomentovat