tak tohle už jsem také slyšel. co na to říct? stavět sebe v čelo mužstva a dokázat opak? wow! ale moc mi to nesedí, takže to nedělám...
nicméne jsem na tuto téma našel krásný příspěvek na blogu Benjamina Kurase a při čtení jen přikyvoval.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
Ono záleží s jakými ženami to pan autor probíral. Některé se umí lépe vyjadřovat a dokáží lépe popsat, jaký má být správný chlap. A výsledek? Být sám sebou. Když někdo usiluje o to stát se sám sebou, usiluje i o to být chlap (či žena). Kdo je správnej chlap? Vinnettou. Old Shatterhand nebo Sam Hawkins? Všichni tři, každý je svůj. A kdo není? Každej, co vymýšlí jaký by měl být dle očí jiných, jak zapůsobit, každý, kdo hledá málo odpovědi v sobě a příliš u ostatních. Související věc je, že když se někdo snaží být někým, kdo není, má taky okolo sebe jiné lidi, než by býval měl. A to taky dělá dost. No, ona ta snaha o autenticitu a osobnostní koherenci je na celý život. Každej chlap může bejt Chlap.
osobnostní koherence? bolí to?
Okomentovat