tak a je to tady. někdy před rokem jsem se podivoval, kolik se tu objevilo asiatů, kteří v ranních spojích MHD tvořili většinu. ta náhlost byla dost silná i pro mě a člověk se pak ani moc nediví negativním projevům jiných. tudle se jedna babička v Tescu rozčilovala, že to tu celé zaplavili.
otázka, která mě napadala byla, zda o to vůbec stojíme? kvůli nějakým ekonomickým číslům jsme si tu nechali postavit továrny, do kterých se nám nechce, tak sem vezeme dělníky přes půl zeměkoule. stojí to za to?
nemám proti nim nic osobního a zcela rozumím, že oni za prací jdou. češi za první republiky také jezdily vydělávat do Ameriky, v devadesátých letech pro změnu zase do Německa. spíš jsem se ptal, zda má pro nás význam, že se tu něco montuje a v okamžiku, kdy se to té firmě nevyplatí, haly rozebere a posune a tisíc kilometrů na východ.
jenže teď tisíce lidí přicházejí o práci. sledovaný případ je vietnamce jménem Thanh, kterého chce stát vyhostit za to, že mu pracovní agentura pozdě vyřídila pracovní povolení. může za to on? tuty lidi se doma často zadlužili, aby se dostali sem. bohužel teď jejich zaměstnavatele kosí ekonomická krize. my za ni nemůžeme. ale oni taky ne. ale my je pozvali (nalákali) sem k nám. proto jsem rád, že se objevil program „dostaneš letenku a 500€“. i když v tomto případě asi motivován strachem ze zvýšené kriminality...
Žádné komentáře:
Okomentovat