večer jsme vyrazili na Kathakali. keralské divadlo. a musím říct, že nás opravdu velice příjemně překvapilo, Markéta byla rozhodnutá jít další den znovu. hráli dva herci starý příběh, který jsme sice moc nepochopily, protože neznáme význam gest při Kathakali oužívaných, ale bylo to úžasné! do kostýmů se strojily na jevišti a včetně výrazného malování jim to zabralo skoro hodinu. vlastní divadlo je pak založené na tanci, výrazech a gestikulaci. na živo je to rozhodně zážitek!
druhý den jsme si našli vlastního rikšu, aby nás vzal do tea factory. mají tu starou továrnu přímo uprostřed plantáží. nádherné staré stroje a sušička, ve které se topí dřevem. zapomněl jsem se zeptat, jestli neshánějí mechanika k těm strojům, tak se mi kdyžtak někdo zeptejte. vyrábějí jeden druh čaje, lišící se hrubostí. nejjemnější čajový prach je nejsilnější a uvolní se z něj do čaje více zdravých látek, hrubší mi zase více vyhovoval chutí. no však za pár týdnů taky ochutnáte.
a i když sice prší, tak nakonec lezeme na Gobála a půl hodiny se projíždíme. Gobál je devětadvacetiletej slon a rozhodně pro mě je to poprvé, co jsem si na slona nejen šáhnul, ale i na něm jel. a je to rozhodně majestátní jízda. užchápu, proč na něm směli jezdit jen členové královské rodiny. jen nevím, jak by ta jízda vypadala, kdyby vyrazil svižnějším krokem.
a v Kumilech jsme našli pár zajímavých krámků, hlavně jeden s hadříkama, takže tam pak zkoušíme všemožné modely, kamarádíme se s prodavačem, protože se z něj vyklubal zajímavej chlap a byla radost ten čas u něj strávit.
našli jsme tu přímý bus do Bengalore, takže náš přejezd do Hampi se dá zkrátit cca o dvanáct hodin. bohužel se ale musíme vypakovat již druhý den odpoledne, takže na Kathakali znovu nejdeme.
 |
| Zdroj Indie 2010 |
2 komentáře:
jo a už jsme doma. v úterý jsme se v Bombaji rozletěli, každý jinam. vše jednou končí...
Ty brďo, vy jste si tedy užili úplně všechno - přírodu, kulturu, cestování, jídlo... Malina
Okomentovat